Dřevo do udírny - máčet nebo sušit?

Toto téma je palčivé především mezi majiteli udíren a těch, kdo rádi a často udí a tuto otázku stále nemají vyřešenou. Debaty se o tomto vedou často a tábory odpůrců i příznivců jsou téměr vyrovnané a nedokáží se v tom shodnout ani odborníci. My se přikláníme na stranu těch, kteří jsou proti namáčení dřeva před uzením. Budeme se vám snažit tento náš postoj vysvětlit. Budeme tady vyvracet mýty, které se stále opakují a používají jako důkaz a snad se na naší stranu přidáte i vy. I když jsou to vaše udírny a můžete si samozřejmě dělat, co chcete.

Prvním a asi nejčastěji používaným argumentem je, že dřevo namočené před uzením tolik při samotném uzení nekouří. Toto je asi nejdéle používaný mýtus, který je naprosto vylhaný. A proč jsme si tak jistí? To se vám budeme snažit vysvětlit na dalších řádcích.

Tady máte několik důvodů, proč na uzení používat vždy suché dřevo :

• Tak zaprvé je to proto, že je to jednoduše řečeno zbytečné, protože dřevěné špalky doopravdy neabsorbují moc vody, i když jsou namočené dlouhé hodiny.
• Pokud takto namočené dřevo nařežete, zjistíte, že voda se moc daleko do hloubky nedostala. V podstatě zůstala jen na povrchu. Vlhkost se do dřeva dostane více v oblastech prasklin a děr, zkrátka tam kde je dřevo poškozené.
• Používané jsou dřevěné udící štěpky nebo tzv. chipsy, které vodu absorbují lépe, protože jde o malé kousky, takže voda se lehce dostane všude, protože velkou částí je vlastně povrch. Že je dřevo vlhké se dá ověřit jednoduše tak, že dřevo změní barvu, je to vidět na první pohled.
• Dokonce se prováděly i studie se zbarvenou vodou, aby bylo lehce ověřitelné za jak dlouho a do jaké míry vlhne dřevo podle druhu dřeviny. Většinou se to dělá tak, že se dřevo namočí na den do modré vody a ten důkaz je jasný. Testuje se takto dřevo takových druhů, které se nejčastěji využívají na uzení.
• Výsledky jasně ukazují, že u větších kusů dřeva, špalků, se voda dostane jen v místech, kde jsou praskliny nebo je dřevo jinak poškozené. Jinak se voda do dřeva do hloubky nedostane. To jsou nevyvratitelné důkazy, které by měli být dostatečné. Pokud nevěříte, zkuste si to doma sami. Jen pro představu, knihy a příručky o uzení doporučují máčení, které trvá hodinu až dvě, tak si dovedete představit, jak asi po tak krátké době může dojít ke kýženému výsledku.

A teď už ten zásadní bod. Voda zabraňuje doutnání nebo ne?

Je jasné, že pokud dáte mokré dřevo do grilu nebo udírny, nezačne doutnat hned. Voda se začne odpařovat až při teplotách kolem 100 stupňů Celsia a mění se v páru. Takže když to řekneme jednoduše, i vlhké dřevo kouří, ale ne tak brzy, ale až po odpaření vody. Jenže to jak jsme si už vysvětlili výše nemusí trvat tak dlouho, protože vlhkosti se do dřeva příliš nedostane. To vyvrací i teorii, že mokré dřevo déle hoří, v našem případě udí. Jenže, když se dřevo potí, znamená to, že neudí.

Namáčené třísky brání v uzení dřevěným uhlím. To je přirozený jev. Pokud dáte vlhké nebo mokré dřevo na dřevěné uhlí, tak ho samozřejmě ochladí. Uzení je celé o kontrole a regulaci teploty, ale to je v tomto případě velice těžké. Pokud používáte suché dřevo je ta kontrola jednodušší, protože můžeme počítat s plynulým růstem teploty.

Vlhké třísky nehoří tak rychle. Mnozí uživatelé udíren mají takový trik, že suché dřevěné třísky kombinují s vlhkými, aby dřevo tolik nekouřilo. Způsobí to, že dřevo se tak rychle nevznítí a kouř je mnohem kvalitnější a na uzení příznivější.

Podle nás zkrátka platí, že máčením dřeva před uzením zbytečně marníte svůj čas, protože prokazatelný pozitivní účinek na samotné uzení to prostě nemá.