Grilovací odpočinek po turistickém pochodu

Náš dnešní příběh začal vlastně již o den dříve. To jsme se totiž vydali na turistický pochod kolem Karlštejna s cílem ujít 21 kilometrů. Zřejmě jsme přecenili svoje síly i síly našich dětí. Taky jsme nepočítali s tím, že vlak, kterým se máme dostat domů, bude mít půlhodinové zpoždění. Po neskutečných anabázích se nám nakonec podařilo dorazit ve tři čtvrtě na devět večer, ale byli jsme tak vyčerpaní, že jsme si na druhý den naplánovali jen sladké nicnedělání s celodenním grilováním.

Ráno jsme nikam nespěchali, a tak jsme se dosyta vyspali a začali s grilováním až kolem desáté hodiny. Napadla nás spásná myšlenka, a to, že si ugrilujeme i něco sladkého ke snídani. Na našem grilu už jsme něco podobného zkoušeli, a tak jsme jen oprášili vědomosti a ugrilovali trhanec.

Těsto na trhanec je v podstatě stejné jako těsto na palačinky, jen ho musí být opravdu hodně, aby to mělo smysl péct ho na grilu. Naše těsto bylo konkrétně vyrobeno asi ze 3 litrů mléka, 10 vajec, 0,5 kg cukru, lžičky soli a 1,5 kg mouky smíchané půl na půl hrubé a hladké – to je nejlepší kombinace, aby byl trhanec jemný a křupavý a těsto se netrhalo (to je ale protimluv, trhanec se přece stejně natrhá, takže to je spíš vlastnost dobrá pro palačinky).

Těsto se do velkého hrnce na polévku téměř ani nevešlo a vypadalo to, že se na nás směje. Anebo se nám smálo? No nic. Rozpálili jsme gril a nalili skoro celé těsto na plech. Peklo se docela rychle, ale abychom jej mohli obrátit, museli jsme jej po upečení jedné strany nakrájet na menší čtverce, a ty pak samostatně otáčet. Upečené plátky jsme krájeli na ještě menší proužky, aby byl trhanec dokonalý.

Hotový trhanec si každý ozdobil podle svého. Někdo si jej polil javorovým sirupem, jiný ozdobil marmeládou, další Nutellou. Kdo chtěl, mohl si na něj dát šlehačku a tu ještě posypat grankem nebo čokoládovým sypáním. Dokonalá domácí snídaně byla završena hrnkem teplého kakaa pro děti a nepostradatelným hrnkem kávy pro dospělé.

Dopoledne uteklo jako voda, zřejmě taky pro to, že jsme tak pozdě vstávali, a najednou tu byl čas oběda. Co ale ugrilovat k obědu, aby to bylo rychlé a abychom se přitom i najedli? A pozor, je přece neděle, tak aby to taky bylo patřičně sváteční. Nápadů se vyrojilo hned několik. Hovězí – ale to by trvalo dlouho a navíc se musí na nějakou dobu naložit do marinády. Vepřové – taky nemáme připravené. Kuřecí – to jsme měli minulý týden… Krevety – no to je nápad!

A tak zvítězily jednoznačně krevety – ty jsou sváteční až dost a budou také rychle propečené, jelikož jsou poměrně malé. Naše děti naštěstí milují mořské plody stejně jako my, a tak jsme pro ně nemuseli vymýšlet nic zvláštního.

Pokud jste nikdy negrilovali krevety, pak věřte, že to není nic složitého. Jen je potřeba jednotlivé kousky krevet napíchnout na grilovací špejle – nejlépe dřevěné, jako jsme to udělali my. Na jednu špejli se vejdou až tři větší krevety, a tak jde práce rychle od ruky. Krevety se grilují několik minut po jedné straně, a pak se špejle otočí, a grilují se i po druhé straně. Je možné je přitom potírat olejem nebo zvlášť připravenou marinádou z olivového oleje a citronové šťávy (lze nahradit i pomerančovou) a lehce posolit – ale to až nakonec.

Ke krevetkám se nejvíce hodí čerstvý chléb nebo jiné pečivo a zeleninový salát z rajčat, okurek a paprik se zálivkou z olivového oleje a balzamikového octa. Děti, které nemají rády saláty (jako ty naše), mohou dostat zeleninu nakrájenou na malé plátky samostatně. Taková okurka nakrájená ozdobným tvořítkem udělá učiněné divy.

My jsme si ke krevetám vyrobili ještě domácí studenou omáčku z hořčice a medu. (Stačí smíchat plnotučnou hořčici s medem v poměru asi 2:1, osolit a opepřit. Kdo chce pikantnější variantu, zvolí francouzskou hořčici nebo hořčici hrubozrnnou.) Byla naprosto ideální a chutnala velkým i malým strávníkům.

Odpoledne jsme jen tak prolenošili na dekách vedle grilu ve společnosti grilovaných banánů jahod se šlehačkou. Banány se grilují ve slupce a zdobí rozehřátou čokoládou a šlehačkou. Jahody jsme samozřejmě neměli letošní, ale ještě nám nějaké zbyly v mrazáku. Piknik se celý konal venku na dece, takže kdo chtěl, mohl si po obědě i schrupnout. Dále bylo na programu opalování, lenošení, nicnedělání… Jen dětem jsme nezbytně vyndali malý bazének, kde se mohly zchladit, aby jim nebylo teplo a taky aby se nenudily. Ony se opravdu nenudily, protože za odpoledne vycachtaly všechnu vodu a to si ještě přilívali, když se v hadici ohřála nová.

Odpoledne ubíhalo šnečím tempem, ale někdo musel začít s přípravou na večer. A volba padla – kdo by to po těch letech nečekal – samozřejmě na mě. Večer měly být opečené brambory ve slupce, k tomu domácí tatarka, zeleninový salát, případně tvaroh a sůl. Normálně se brambory pečou spíš v ohni, resp. v popelu. Ale my nemáme ohniště, a tak si je připravíme na grilu. Vždyť to taky měl být dneska grilovací den za odměnu za ten včerejší výšlap.

Brambor jsem připravila dostatečně velkou dávku, abychom se v pohodě najedli. Bylo jich asi 3 kila. Potřebovaly jen omýt (i se slupkou) a naříznout slupku do kříže, aby hezky popraskaly. Brambory je potřeba vybrat pěkné a zdravé, nejlepší jsou samozřejmě nové brambory (ty ale zatím nejsou nikde k dostání). Rozhodně se však nehodí brambory s klíčky, protože i když je odstraníte, pořád máte v bramboře zárodek klíčku, který může být i jedovatý.

Zatímco jedna půlka rodiny, chcete-li hlava, pekla na grilu brambory, druhá půlka, tedy krk (jinými slovy opět „já“) připravovala salát a domácí tatarku. Tak nejprve salát – natrhat ledový salát, přidat trochu cherry rajčátek, hrst oliv, několik kapek olivového oleje, trošku soli, trošku pepře, a máte-li, tak ještě provensálské koření. Salát je potřeba dát na chvilku vychladit do lednice, aby se pěkně rozvoněl a rozležel.

Domácí tatarka také není nic složitého. Stačí mít majolku, na půlku majolky přidat lžíci plnotučné hořčice, jednu najemno nastrouhanou kyselou okurku, pár najemno nakrájených kaparů, nadrobno nasekanou pažitku a estragon, trochu osolit a opepřit. A je hotovo. Taky je nejlepší čerstvá a vychlazená z lednice.

Tvaroh už jsem jen vyndala z lednice a nadrobila na menší kousky. Tak už jen připravit talířky, příbory a sůl a jde se na to. Mezitím už byly brambory hotové, a tak jsme mohli zasednout k večeři. Zasednout znamenalo samozřejmě zasednout opět na zem na deku, jelikož piknik od rána stále ještě pokračoval. K velké radosti našich – ještě celých mokrých – dětí…

Děti se vrhly na pečené brambory, jako by od rána nejedly. No samozřejmě – vždyť měly jen trhanec, krevety, grilovaný banán a jahody se šlehačkou… Nabíraly si plnýma rukama, brambůrky jim chutnaly, olizovaly se až za ušima a byly mastné nejen kolem pusy, ale i na tričkách a kraťasech. Jak tohle jenom dokážou? Ze začátku se jim trochu nelíbilo, že to pálí. No, musíte holt chvilku počkat, to se nedá nic dělat. Každý si vzal k brambůrkám ještě tatarku a salát a někdo i tvaroh. Byla to znamenitá večeře!

Po večeři vzala hlava rodiny do ruky kytaru a začali jsme zpívat všechny možné trampské písničky, na které jsme si vzpomněli. Večer spokojeně plynul a atmosféra byla příjemná. To už ale vytáhla flétničku i dcera a že nám taky něco zahraje. A tak jsme se dočkali i písniček z pohádek, jako například „Dělání, dělání“ nebo „Nes mě, loďko“ z pohádky Zlatovláska. A pak že ta flétna k ničemu není. Docela už to té malé jde. A prý budou mít i školní koncert! Shrnuto a podtrženo: Den se vydařil a po té včerejší námaze to byla příjemná změna. Copak asi budeme grilovat příští týden?