Párty v horkém létě

Jako hlavní chod bude jehněčí

Není nic horšího, než naplánovat si párty hodně dopředu. Navíc když potom zjistíte, že máte grilovat v pekelném vedru. Jak z toho vycouvat? Mám snad odvolat všechny hosty a párty zrušit? To zase není můj styl… Nevzdal jsem to. Hosty jsem nechal přijet a uzpůsobil jsem menu přírodě, tedy tomu pekelně horkému počasí. Klidně se inspirujte, kdybyste nevěděli, jak na to. Základním chodem budou grilované jehněčí špízy. To je lehké a lehce stravitelné maso a ani grilování netrvá nijak dlouho. Podle toho, kolik budete mít hostů, si uzpůsobte recept a množství ingrediencí. Já jsem nakoupil asi 2 kila libového jehněčího masa – optimální je kýta. K tomu budu potřebovat asi dva citrony, 6 lžic medu, olivový olej, čerstvý koriandr, pár lístků rozmarýnu, pepř a sůl. Z toho všeho udělám marinádu a maso nakrájené na plátky do ní naložím přes noc. Jako příloha se bude podávat vařený bulgur – uvaří se taky rychle, je lehký a nekalorický, opravdu vhodný na horké letní dny.

„A co budeme podávat jako moučník?“ ptá se žena.

„Hm, ušlehám krém z Mascarpone, moučkového cukru, vajec a javorového sirupu, dám do něj ovoce ze zahrádky a vychladíme ho v lednici. To se dá jíst i v horku.“

„Dobrá.“

Přípravy na party se rozjely už od časného rána

Ráno jsem si přivstal už v 6 hodin. To bylo teprve 20 °C. Oproti tomu, co nás čeká odpoledne, to byla vlastně zima. Zkontroloval jsem masíčko v lednici a šel připravit krém s ovocem. Teď ráno bude to ovoce aspoň studené, šťavnaté a čerstvé. Natrhal jsem několik hrstí ostružin, k tomu hrst malin a ještě poslední rybíz. Mascarpone jsem ušlehal s 2 vejci, 2 lžícemi moučkového cukru a 2 lžícemi javorového sirupu. Omyté ovoce jsem lehce vmíchal do krému a ve velké míse dal do lednice vychladit. Po obědě to bude skvostné. Viděl jsem, že je ještě dost času, a tak jsem si šel ještě na chvíli lehnout. I tak toho budu mít za celý den až až. Zdál se mi takový krásný sen – jak jsem na polárním kruhu a je mi zima. Do toho jsem potkal polárního medvěda. A ten medvěd, místo aby se na mne vrhnul, povídá: „Kampak, kampak?“ To mě vyděsilo víc, než kdyby mě chtěl sežrat. Vzal jsem nohy na ramena – a v tom jsem se probudil.

Bylo právě půl deváté. Nejvyšší čas vstávat doopravdy. Ještě si budu muset připravit nějaké osvěžení. Nejdřív jsem na zahradě nainstaloval „zahradní fontánu“ z hadice upevněné ve stojanu. To bude hlavně pro děti. Pak taky musím vyčistit bazén, dofouknout ho a naplnit čistou vodou. Taky spíš pro děti… A co pro dospěláky, aby neumřeli horkem a žízní. Aha, už vím: připravím si ledové nápoje, dostatek ledu do mrazáku, mojito to jistí, ale taky je dobrá melounová tříšť. To jsem si tedy neměl jít lehnout, když už jsem byl vzhůru. No nic, jak říkala moje prababička: S chutí do toho a půl je hotovo. Teď dopoledne ještě takové horko není, takže co si nepřipravím teď, to už asi nebude. Před polednem se mi začnou sjíždět jak vosy na pivo, to už musí být všechno hotové.

Nasadil jsem zběsilé tempo

Jedu jako drak: Gril připravený, moučník i maso čekají v lednici, zahradní vodotrysk stříká, bazének je vymydlený, led se chladí… Na co jsem ještě zapomněl? Mozek už se mi vaří. Ještě meduňkovou limonádu pro děcka. Tak snad je to všechno. Jdu si na chvilku sednout a otírám pot z čela. Málem bych si ho mohl ždímat na hlavu jak slavný lovec Pampalíni. Přijíždějí první hosté. Nejsou zpocení, mají v autě klimatizaci. No, tak u nás se zaručeně zpotí. Pomalu se to schází. Nalévám pití a čekám, až dorazí poslední, abych mohl začít grilovat. A je to tady. Zaujímám své obligátní místo u grilu. A od toho se nehnu ani na krok. Jednak jsem tu šéfkuchař, a pak taky nechci, aby se mi tu nějaké dítko spálilo. Žena přináší moje naložené jehněčí. Napichuji jednotlivé plátky na špejli a naposled potírám marinádou. Ukládám na gril, jako by to bylo moje dítě. Musím ty „špízy“ hlídat, aby byly dobře propečené a přitom se nespálily. Děti mezitím zaujaly místo u vodotrysku. Je to osvěžující. I když jak pro koho – sousedy asi ten křik moc neosvěží. Obracím špízy. Už to bude. Připravte si talíře. Bulgur si nabírejte sami. Zeleninu taky. Jestli bude ještě hlad, nějakou zeleninu ogrilujeme. A hlavně doplňujte tekutiny, pitný režim je v tom vedru nejdůležitější.

Kvapný úprk před bouřkou

Uprostřed zábavy se najednou odněkud z dálky ozve hrom. To nic, bouří každou chvíli a ještě nikdy sem žádná bouřka nedošla, všechno se to stáhne po Labi. Ale dneska mi asi nebylo souzeno. Za chvíli další blesk a hrom a již o poznání blíž. Začaly padat i první kapky. No nic, nedá se nic dělat, musíme se přesunout do zahradního domku – ještě že máme takový ten obyvatelný a v něm nábytek. Kamarád mi nejdřív pomohl přenést gril, aby nevyhasl pod údery deště. Všichni se nahrnuli do domečku nebo aspoň pod stříšku na terasu. Výhodu to všechno mělo – ačkoliv jsme se těsnali v malém domečku, znatelně se ochladilo a dalo se příjemně grilovat i povídat. A taky venku se zalije zahrada, takže máme večer volno. Bylo to příjemné. Hovor se rozproudil, protože všichni se cítili o poznání svěžeji než v poledne. Ale taky jim vyhládlo. Co jim teda ugriluju dál? Na záhoně jsou čerstvá rajčata a papriky, v lednici ještě cuketa a lilek. Pro začátek to bude stačit. Snad se neochladí ještě víc, to už bych musel do mrazáku pro maso, nebo k řezníkovi – v tomhle slejváku se mi tedy za volant moc nechce.

Hromy a blesky nemůžou pokazit dobrou grilovačku

Naštěstí se počasí umoudřilo a po bouřce zase vysvitlo slunce. Nebylo už horko, ale taky se ochladilo jen na příjemných 25 °C. To už vydržíme o té zelenině. Hlavně že je o čem povídat. A vlastně máme v lednici ještě ten zákusek. Dá si někdo kávu? Rozpustnou, turka, presso, nebo snad latté? Dokážu téměř vše, jen když se mi podaří správně se domluvit s kávovarem. A takto jsme vydrželi až do pozdního večera. Nikomu se nechtělo předčasně domů. Byl jsem žádán, abych poskytl recept na jehněčí i na zákusek. A nějaké triky na grilování? No, já nevím, jestli mám nějaké triky, spíš jsou to léta praxe, většinou všechno dělám metodou pokus – omyl. Ale když něco děláte s láskou, obvykle je to vidět a často se to i podaří. Není potřeba mít nějaké speciální recepty, stačí jeden ověřený postup a trochu citu. No, popravdě, moc jsem ty tazatele nepotěšil. Mysleli, že se dovědí nějaký osvědčený trik, a já na ně zatím s láskou a citem. Ale co jsem jim měl říct? Já opravdu neznám žádné tajemství, které by zaručovalo bezchybný výsledek při každém grilování. Je to všechno o cviku. A tak zkoušejte, zkoušejte, nezalekněte se toho. Nevzdávejte to, když se vám napoprvé něco nepodaří. Věřte, že nikdy to nebude úplná hrůza a skoro všechno se dá napravit nebo upravit a většinou je to i docela poživatelné. Večer se blížil. V ochlazeném vzduchu bylo ještě cítit nedávnou bouřku. Ptáci zpívali o mnoho hlasitěji než jindy. Byly slyšet cikády. Opravdu božská atmosféra. Nechcete tu někdo zůstat přes noc? Uděláme na terase přespávání pod širákem. Nebojte, je krytá, kdyby zase začalo pršet. A tak se pár mých přátel rozhodlo pro noční dobrodružství. Karimatek a spacáků máme dost, pořád někam jezdíme pod stan nebo na hory. V noci ještě můžeme pozorovat hvězdy. Mimochodem, nemají zrovna dnes v noci padat hvězdy – tzv. perseidy? Tak jestli se aspoň trochu vyjasní, tak se nám ta párty hezky uzavře. Ale netěšte se předčasně, nedávné zatmění Měsíce nebylo přes mraky skoro vidět. Tak zatím a dobrou…

 

počet hlasů: 0
Ohodnoťte článek.
Děkueme za hodnocení.