Jihoafrická láska ke grilování nezná hranic

Jihoafrická republika je krásná země s pohnutou historií plnou násilí, nespravedlnosti a útlaku. Drsný a pro svobodně smýšlejícího člověka nestravitelný apartheid, přísná segregace bílého a černého obyvatelstva a události po konci apartheidu zanechaly na Jihoafričanech nesmazatelné stopy, a přestože je dnes tento zrůdný výmysl někdejších kolonizátorů již minulostí, zanechal podobně jako otroctví a USA na lidech nesmazatelné stopy. Jsou však chvíle, kdy černí i bílí Afričané zapomínají na to, co bylo a maximálně si užívají to, co zrovna je. A takovou chvílí je pro Jihoafričany grilování!

Světové jedničky?

Za domovinu grilování bývají považovány Spojené státy americké, zejména pak ty jižní (Texas, Tennessee, Louisiana apod.). Gigantické popularitě se grilování těší také v Austrálii, ale pokud byste hledali místo, kde jsou grilováním nejposedlejší, museli byste v atlasu map zabloudit až na samotný jih černého kontinentu, do Jihoafrické republiky. Jihoafričané totiž sami sebe (a není to nabubřelost) považují za největší milovníky grilování na naší planetě. Oni ovšem na rozdíl od Američanů, Australanů a mnohých Evropanů nepoužívají pro grilování výraz barbecue, ale říkají mu braai. To exoticky znějící slovo pocházející z afrikánštiny (jazyk bílých Afričanů) a doslovně znamená gril. V Jižní Africe se však používá jako označení společenské události spojené s grilováním a kromě Jihoafričanů evropského původu se v hojné míře rozšířilo i mezi černými Afričany a mezi milovníky grilování ze sousedních zemí (kupř. Zimbabwe, Svazijsko, Botswana).

Požehnání od vlády i biskupa

Sílu lásky Jihoafričanů ke grilování dokládá fakt, že od roku 2005 mají ve svém kalendáři oficiálně uznávaný den braai, tedy jakýsi svátek grilování. Připadá na 24. září a v roce 2008 byl tento významný den prohlášen dnem jihoafrického kulturního dědictví, kterému nakonec posvětil i jihoafrický biskup. Nakonec to jihoafričtí milovníci grilování dotáhli tak daleko, že 24. září je státní svátek a všichni Afričané se tak mohou naplno a nerušeně věnovat své spalující vášni, braai.

Grilovací šovinismus mezi bělochy i černochy

Podobně jako v každé jiné zemi, má i jihoafrické grilování svá psaná i nepsaná pravidla, tradice a zvyklosti. Základní filozofií jihoafrického braai je, že nikdy nikdo negriluje jen sám pro sebe. To v JAR prostě neexistuje. Braai je společenská událost a vždy když se vytáhne gril a žhaví se uhlíky, sejde se vždy aspoň malá parta přátel, sousedů nebo známých a grilují společně. Tedy společně…v Jižní Africe to funguje tak, že braai je ryze mužská záležitost. Zajímavé je, že tento zvyk je rozšířený jak mezi černými, tak mezi bílými Afričany. Ženy obvykle v domě připravují zeleninu, omáčky nebo různé přílohy k masu. Pánem grilu je vždy mužský zástupce hostitelské rodiny. Ostatní muži jsou ke grilu přizváni jen ve chvíli, kdy je potřeba více rukou, než kolik jich má majitel grilu. Ve chvílích volna je stěžejní aktivitou hostitelových kamarádů popíjení různých, velmi často alkoholických nápojů (v tomto ohledu se africká kultura grilování velmi blízce podobá té naší).

Maso, maso, maso a zase maso

Asi to pro nikoho nebude žádné velké překvapení, že Jihoafričané, podobně jako Američané, Australané a Evropané, milují na grilování, respektive braai hlavně maso. A to ve všech možných podobách. Jihoafrická kuchyně je díky různorodosti jihoafrického obyvatelstva nesmírně pestrá a je ukázkovou kombinací původní domorodé a importované evropské kuchyně. Mezi oblíbenými pokrmy pro braai tak najdete kromě tradičních steaků, špízů a pečení také různé druhy klobásek, buřtů a dalších uzenin, které byste spíše hledali na německých, rakouských nebo českých hostinách. Láska k braai je natolik silná a jeho význam natolik velký, že se tradičních braai dýchánků účastní nejen masu holdující Jihoafričané, ale i jejich vegetariánští a veganští spoluobčané, kteří si zkrátka nedovolí urazit braai tím, že by se masařům stranili.

Plyn je pro trouby

Co se týče grilů a použitého paliva, jsou Jihoafričané velcí konzervativci (dědictví po britských kolonistech?) a při braai používají výhradně kotlové grily krmené žhavými briketami nebo uhlím. Prakticky neexistuje, aby se při braai používali moderní plynové nebo elektrické grily. Přes to prostě nejede vlak. Pokud byste někdy měli zájem parádně se před Jihoafričany ztrapnit, pozvěte je k sobě domů na braai a připravte jim pohoštění na plynovém nebo elektrickém grilu. Nejenže budete s velkou pravděpodobností terčem mnoha uštěpačných poznámek, ale ti rýpavější vás označí za pitomce a ti nejradikálnější dokonce za kacíře. A nepočítejte s tím, že je uchlácholíte „pohádkou“, že maso připravené na plynu nebo elektřině chutná stejně skvěle jako na ohni. Na rozdíl od jiných národů vám to nikdy nespolknou.

Co si Jihoafričané při braai dopřávají nejraději?

Pokud byste někdy dostali chuť na něco z klasického braai menu, budete mít věru z čeho vybírat. Mezi klasické pochutiny servírované při jihoafrickém braai patří například klobásy zvané boerewors (slovo pochází z afrikánštiny a dalo by se volně přeložit jako „farmářský párek“). Vyrábí se z vepřového a hovězího masa a osobitou chuť jim dodávají například vonné bylinky (tymián, koriandr), ale také čili nebo muškátový oříšek. Kromě klobásek boerewors a mnoha dalších uzenin mají Jihoafričané v hojné míře rádi vepřové maso (hitem jsou například grilovaná žebírka), ale ani v nejmenším se nestraní kuřecímu nebo hovězímu a dalším druhů mas.